Tvrzení

Komise nesprávně odepřela přístup k osmi požadovaným dokumentům.

Podpůrné argumenty předložené stěžovatelem:

1. Komise nesprávně vycházela z výjimky stanovené v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci nařízení č. 1049/2001, aby zamítla žádost stěžovatele o přístup, neboť tato výjimka se použije pouze tehdy, pokud orgán, jehož se žádost týká, nepřijal rozhodnutí. V tomto případě bylo přijato rozhodnutí poté, co Komise předložila Radě a Parlamentu legislativní návrh na změnu směrnic o obnovitelných zdrojích energie a jakosti paliv.

2. Komise neprokázala, že by zpřístupnění požadovaných dokumentů vážně, konkrétně a skutečně ohrozilo její rozhodovací proces a že takové riziko je rozumně předvídatelné, a nikoli pouze čistě hypotetické. Komise vycházela z pouhých obecných a abstraktních tvrzení, která nejsou nijak podložena podrobnými argumenty. Kromě toho nerespektoval rozsudek Tribunálu ve věci MasterCard.

3. Komise měla uznat, že existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění, protože i) dokumenty úzce souvisejí s legislativním procesem orgánů, což je oblast, v níž je povinnost transparentnosti kritická; ii) v tomto konkrétním legislativním procesu je více než v jakémkoli jiném skutečně zapotřebí transparentnosti, aby byla zajištěna větší otevřenost rozhodovacího procesu orgánů vůči veřejnosti; a iii) informace, které se Komise snaží zadržet, představují informace o životním prostředí, k nimž by veřejnost měla mít širší přístup na základě nařízení č. 1367/2006, neboť existuje jasný veřejný zájem na jejich zpřístupnění.

Pohledávka (pohledávky)

Komise by měla stěžovateli poskytnout přístup k požadovaným dokumentům.

Veřejná ochránkyně práv vyzývá Komisi, aby do 31. prosince 2015 předložila své stanovisko.