• Podat stížnost
  • Žádost o informace
60th Rome Treaty anniversaryVaše Evropa - Portál evropských a národních veřejných služeb online

Výroční zpráva 2016

Dostupné jazyky: bg.es.cs.da.de.et.el.en.fr.ga.hr.it.lv.lt.hu.mt.nl.pl.pt.ro.sk.sl.fi.sv
Výroční zpráva 2016
Výroční zpráva 2016
16. květen 2017
Emily O'Reilly

Úvod

European Ombudsman Annual Report 2016
Autor: European Ombudsman
Autorská práva : European Union / European Ombudsman
Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv
Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv

Je mi velkým potěšením, že mohu předložit naši výroční zprávu za rok 2016.

Pro EU to byl bouřlivý rok a výzvy budou pokračovat i nadále. Krize spojená s nezaměstnaností, pokračující migrační krize, rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie a obavy ohledně vlivu nové vlády Spojených států amerických na Evropu nás všechny nutí ještě usilovněji pracovat na tom, aby byly orgány EU co nejvnímavější a nejvstřícnější vůči občanům, kterým sloužíme.

Tento rok opět ukázal, jak může práce veřejného ochránce práv postupně příznivě ovlivňovat kvalitu správy EU, což je v souladu s mojí strategií zvětšovat účinek, význam a viditelnost tohoto úřadu.

Prováděním iniciativních strategických šetření dokázal můj úřad přispět k ještě většímu zvýšení již tak vysoké transparentnosti a správních norem veřejných subjektů EU. Spolupracovali jsme s Evropskou komisí a Evropským parlamentem na přezkumu skupin odborníků, které Komisi radí v otázkách politiky. S předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem jsme spolupracovali ohledně etiky bývalých členů Komise a s předsedou Euroskupiny Jeroenem Dijsselbloemem ohledně transparentnosti tohoto orgánu. Podali jsme také doporučení Komisi ve věci povolování pesticidů a doporučení Komisi, Radě a Parlamentu týkající se toho, jak zvýšit transparentnost třístranných jednání.

Na konci roku jsme zahájili udělování Ocenění za řádnou správní praxi s cílem projevovat uznání za excelenci ve veřejné správě EU a za oddanou práci tolika evropských úředníků, kteří usilují o zlepšení života evropských občanů.

Hlavní náplní mé práce zůstává pomoc jednotlivcům, kteří mají problémy s veřejnou správou EU, a právě jejich potíže tvoří naprostou většinu ze stovek stížností, které každoročně řešíme.

V roce 2016 jsme v Bruselu uspořádali rovněž výroční konferenci Evropské sítě veřejných ochránců práv, která navázala na naši úspěšnou spolupráci v různých otázkách, včetně migrace, transparentnosti lobbingu a právního státu. Evropská komise se také zavázala k účinnější spolupráci s touto sítí.

Těším se na další rok plný výzev a na to, že se společně se správou EU budeme podílet na hledání řešení problémů, s nimiž se setkávají občané EU. Zejména se těším na pokračování vynikající spolupráce s Evropským parlamentem. Jeho podpora vždy měla a má zásadní význam pro účinné plnění mého mandátu ve prospěch občanů, kterým společně sloužíme.

Emily O’Reillyová

Kapitola 1 - Rok 2016 v souhrnu

Rok 2016 byl rokem bohatým na události. Zde uvádíme některé z těch nejdůležitějších:

Leden

Dopis členům Evropské sítě veřejných ochránců práv o Azylovém, migračním a integračním fondu

Únor

Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi o podání zprávy o povolování pesticidů

Březen

Zahájené šetření o dokumentech skupiny odborníků na Smlouvu o Euratomu

Duben

„Zvýšení transparentnosti lobbingu tabákového průmyslu“ – akce veřejné ochránkyně práv

Květen

Zahájené šetření posuzování střetů zájmů u zvláštních poradců Komisí

Červen

Výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv v Bruselu

Červenec

Veřejná ochránkyně práv vyzývá k větší transparentnosti třístranných jednání

Srpen

Řešení stížností na nesplnění povinnosti Komisí v rámci pilotního programu EU

Září

Veřejná ochránkyně práv vyzývá předsedu Evropské komise Junckera, aby vyjasnil postoj k nové úloze předchůdců

Říjen

„Narušování Evropy: pravda, fakta a sociální média“ – akce veřejné ochránkyně práv

Listopad

Veřejná ochránkyně práv vítá krok předsedy Junckera ve věci Kodexu chování komisařů

Prosinec

Celosvětový summit Partnerství pro otevřené vládnutí – projev veřejné ochránkyně práv na plenárním zasedání

Kapitola 2 - Klíčová témata

Evropská veřejná ochránkyně práv pomáhá občanům v jejich styku s orgány, institucemi a jinými subjekty EU. Problémy, které se objevují, sahají od smluvních záležitostí přes porušování základních práv až po nedostatečnou transparentnost při rozhodování či odepření přístupu k dokumentům. Největší podíl případů v roce 2016 opět připadal na šetření týkající se transparentnosti.

2.1 Transparentnost rozhodovacího procesu v EU

V červenci veřejná ochránkyně práv zveřejnila návrhy na zvýšení transparentnosti třístranných jednání, tedy neformálních jednání o legislativních návrzích EU mezi Evropským parlamentem a Radou EU za účasti Komise. Tyto návrhy zahrnují zpřístupňování dat konání třístranných jednání, shrnutí jejich pořadů, postojů obou společných normotvůrců k návrhu Komise a jmen činitelů s rozhodovací pravomocí přítomných na jednáních. Doporučila, aby dokumenty sledující hlavní fáze tohoto procesu byly zveřejňovány co nejdříve po skončení těchto jednání. Veřejná ochránkyně práv nahlédla do spisů týkajících se třístranných jednání o dvou právních předpisech EU (směrnice o hypotečních úvěrech a nařízení o klinických hodnoceních) a uspořádala veřejnou konzultaci, v jejímž rámci obdržela 51 odpovědí, včetně pěti odpovědí od vnitrostátních parlamentů. Evropský parlament, Rada a Komise na návrhy veřejné ochránkyně práv odpověděly v prosinci a celkově souhlasily s jejími argumenty ve prospěch větší transparentnosti. Ve svých odpovědích orgány popisují svou počáteční reakci, která zahrnuje vzájemná jednání o provedení těchto návrhů. #1

V květnu veřejná ochránkyně práv zahájila strategické šetření o tom, jak Evropská komise provádí posouzení střetu zájmů u svých zvláštních poradců. Tito poradci poskytují odborné poradenství na vyžádání přímo členům Komise. Cílem šetření, které bylo zahájeno na základě individuálních stížností, je zajistit, aby pravidla byla natolik silná, že zamezí nepatřičnému vlivu na tvorbu politik. V dopise předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi veřejná ochránkyně práv navrhla, aby mandát poradců i jejich vnější činnosti byly jasné před jejich jmenováním a aby bylo posouzení střetu zájmů aktualizováno, pokud se jejich vnější činnosti změní. #2

Pracovníci úřadu veřejného ochránce práv zkontrolovali spisy týkající se zvláštních poradců jmenovaných v letech 2015 a 2016.

Pracovníci úřadu veřejného ochránce práv zkontrolovali spisy týkající se zvláštních poradců jmenovaných v letech 2015 a 2016. Inspekční zpráva ukázala, že v roce 2016 došlo v některých oblastech k významnému zlepšení, a tato skutečnost byla uznána v dopise veřejné ochránkyně práv předsedovi Junckerovi. V roce 2017 se bude veřejná ochránkyně práv i nadále zaměřovat na možná další zlepšení v těchto oblastech: způsob organizace postupu jmenování zvláštních poradců, posuzování střetu zájmů Komisí před jmenováním, povinnost oznamovat nové činnosti po jmenování a přístup veřejnosti k dokumentům a informacím.

Pilotní program Komise, v jehož rámci se snaží zajistit, aby členské státy správně uplatňovaly právní předpisy EU, bez použití řízení o nesplnění povinnosti, je předmětem strategického šetření zahájeného v květnu. Veřejná ochránkyně práv se rozhodla tímto procesem zabývat na základě šetření několika stížností. Veřejná ochránkyně práv se dotázala Komise, jak tento postup funguje, včetně důvodů zdržení, jak stěžovatele informuje o zahájení a uzavření pilotního postupu a co Komise dělá, když členský stát opakovaně odkládá odpověď nebo neposkytne dostatek informací. Koncem roku 2016 provedla veřejná ochránkyně práv další kontrolu spisů, aby získala úplnější představu o tom, jak postup funguje v praxi. Toto šetření pokračuje i v roce 2017.

Jeden případ ilustrující význam transparentního rozhodování se týkal procesu povolování pesticidů pro evropský trh. Konkrétně se jednalo o praxi Komise spočívající ve schvalování bezpečného používání účinné látky před tím, než jsou předloženy všechny nezbytné údaje na podporu tohoto rozhodnutí (tzv. postup potvrzujících údajů). Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby jí v roce 2018 podala zprávu a doložila, že se tento postup používá restriktivně, že došlo ke zlepšení dohledu nad používáním pesticidů členskými státy a že byla dokončena zbývající posouzení deseti látek, na které upozornil stěžovatel. #1

Jiný případ se týkal průtahů ze strany Komise při vyřizování 20 žádostí o schválení geneticky modifikovaných potravin a krmiv. V průběhu šetření Komise dotyčných 20 žádostí vyřídila. Veřejná ochránkyně práv nicméně dospěla k závěru, že průtahy byly neodůvodněné, a navrhla, aby v případě, že považuje časový rámec pro rozhodování o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech za nepřiměřený, Komise tuto otázku řešila v rámci svého přezkumu způsobu přijímání těchto rozhodnutí.

2.2 Transparentnost lobbingu

Veřejná ochránkyně práv šetřila také transparentnost lobbingu v EU a související otázky. Předmětem významného strategického šetření se stala rovnováha zájmů zastoupených ve stovkách skupin odborníků, které Komisi radí ve věcech politiky a právních předpisů. Začátkem roku 2016 požádala veřejná ochránkyně práv Komisi, aby učinila řadu kroků pro transparentnost skupin odborníků, včetně zveřejňování podrobných zápisů z jejich zasedání. V této věci byl velice aktivní také Parlament. Komise v květnu odpověděla, že zamýšlí provést v systému několik změn, včetně zveřejňování pořadů jednání a smysluplných zápisů ze zasedání, lepšího řízení střetu zájmů u jednotlivců jmenovaných za svou osobu a spojení členství ve skupině odborníků s povinností být zapsán v rejstříku transparentnosti EU. Veřejná ochránkyně práv v roce 2017 zkontroluje zápisy ze zasedání a další příslušné dokumenty a teprve poté vyvodí konečné závěry o reakci Komise na její doporučení. #3

Po výzvách Parlamentu Komise v roce 2016 revidovala rejstřík transparentnosti EU. Veřejná ochránkyně práv napsala předsedovi Junckerovi dopis s návrhy na zdokonalení rejstříku prostřednictvím jeho přeměny na centrum transparentnosti pro všechny orgány a agentury EU. Vyzvala také k úplné transparentnosti financování všech lobbistických skupin, větší přesnosti údajů a přísnějšímu sledování. Kromě toho vyzvala k tomu, aby konečná interinstitucionální dohoda o rejstříku obsahovala právo podat stížnost veřejnému ochránci práv. Revidovaný rejstřík je nyní předmětem jednání mezi Komisí, Parlamentem a Radou. #4

Vědoma si toho, že úředníci ve veřejných orgánech a institucích na úrovni EU i členských států mohou přivítat doporučení, jak se vyhnout nepatřičnému vlivu zájmových skupin, vypracovala veřejná ochránkyně práv některé praktické pokyny. Tento seznam doporučených a nedoporučených postupů byl zveřejněn ve formě návrhu na konci roku spolu s výzvou k veřejné zpětné vazbě. Úředníkům se například doporučuje ohlašovat nepřijatelné lobbistické praktiky a nesjednávat si schůzky mimo pracovní dobu, jinde než v úředních prostorách a bez přítomnosti dalšího kolegy.

V rozhodnutí přijatém koncem roku 2016 vyjádřila veřejná ochránkyně práv silný nesouhlas s postojem Komise ohledně transparentnosti jejích schůzek s lobbisty tabákového průmyslu.

V rozhodnutí přijatém koncem roku 2016 vyjádřila veřejná ochránkyně práv silný nesouhlas s postojem Komise ohledně transparentnosti jejích schůzek s lobbisty tabákového průmyslu. Na podzim 2015 požádala veřejná ochránkyně práv Komisi, aby v zájmu dodržování svých povinností podle Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (WHO Framework Convention on Tobacco Control, „FCTC“) aktivně zveřejňovala on-line všechny schůzky s lobbisty tabákového průmyslu nebo jejich právními zástupci, jakož i zápisy z těchto schůzek. Generální ředitelství (GŘ) Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin se postupy doporučenými veřejnou ochránkyní práv již řídilo. Komise začátkem roku 2016 odpověděla, že podle svého názoru již úmluvu FCTC dodržuje a není třeba, aby zavedla postupy používané GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin. Veřejná ochránkyně práv případ uzavřela se zjištěním nesprávného úředního postupu a konstatovala, že Komise neuvedla žádné dobré důvody, proč odmítá učinit kroky navrhované jejím úřadem. #5

Akce evropské veřejné ochránkyně práv týkající se transparentnosti lobbingu tabákového průmyslu.
Akce evropské veřejné ochránkyně práv týkající se transparentnosti lobbingu tabákového průmyslu.

Způsoby zvyšování transparentnosti lobbingu tabákového průmyslu byly tématem jarní strategické akce veřejné ochránkyně práv. Na tomto semináři promluvili člen Evropské komise odpovědný za zdraví, zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) při EU a zástupci občanské společnosti. Účastníci se zabývali tím, jak úmluvu FCTC uplatňuje GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin, a diskutovali o tom, jak je důležité, aby stejná opatření používala celá Komise. Veřejná ochránkyně práv vyzvala všechny orgány EU, aby tuto úmluvu uplatňovaly v plném rozsahu v souladu se směrnicemi úmluvy. #1

2.3 Transparentnost ekonomického a finančního rozhodování

Rozhodování o hospodářských a finančních záležitostech je věcí značného veřejného zájmu. Úřad veřejného ochránce práv se v této oblasti zabývá individuálními stížnostmi a veřejná ochránkyně práv se také v některých případech domnívá, že je užitečnější upozornit na problematické otázky nebo požádat o více informací v rámci „strategické iniciativy“. Předsedu Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema ocenila za iniciativní opatření směřující k větší transparentnosti tohoto orgánu – například zveřejňování podrobných pořadů jednání a souhrnů výsledků zasedání – a požádala o další objasnění jeho návrhů. Pan Dijsselbloem odpověděl, že od zavedení režimu transparentnosti Euroskupina zpřístupnila řadu různých dokumentů, včetně materiálů používaných pro přípravu jejích jednání. Uvedl také, že je tento orgán odhodlán podporovat transparentnost svých politických jednání a že body, na které upozornila veřejná ochránkyně práv, budou zohledněny v dalších úvahách Euroskupiny.

Zástupci úřadu veřejného ochránce práv se setkali s Danièle Nouyovou, předsedkyní Rady dohledu Evropské centrální banky (ECB), aby s ní projednali transparentnost procesu dohledu a hodnocení (Supervisory Review and Evaluation Process, „SREP“), jehož prostřednictvím se posuzuje finanční zdraví bank v eurozóně. Na to veřejná ochránkyně práv navázala dopisem paní Nouyové, ve kterém uvedla, že ECB pravděpodobně očekává – a případně již zažívá – nárůst počtu žádostí o veřejný přístup k dokumentům v oblasti bankovního dohledu. Veřejná ochránkyně práv navrhla, že by ECB mohla posoudit prostor pro zveřejnění některých částí manuálu dohledu jednotného mechanismu dohledu. Dále také navrhla, že by jednotlivé dopisy procesu SREP zasílané subjektům, které jsou předmětem dohledu, mohly být zveřejňovány po uplynutí vhodného časového období. Paní Nouyová odpověděla, že dopis veřejné ochránkyně práv bude předložen radě dohledu, a uvedla, že ohledně procesu SREP banka kromě zveřejnění brožurky popisující metodiku procesu SREP jednotného mechanismu dohledu uspořádala také speciální pracovní semináře se zástupci bankovního odvětví. #6 #7

V souladu s žádostí veřejné ochránkyně práv zveřejnila EIB na svých internetových stránkách také dohodu o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), kterou podepsaly EIB a Komise.

V únoru veřejná ochránkyně práv doporučila prezidentovi Evropské investiční banky (EIB) Werneru Hoyerovi, aby byly aktivně zveřejňovány zápisy ze zasedání správní rady EIB i Evropského investičního fondu (EIF). V odpovědi, kterou veřejná ochránkyně práv přivítala, prezident Hoyer uvedl, že banka s přijetím těchto opatření ke zvýšení transparentnosti souhlasila. V souladu s žádostí veřejné ochránkyně práv zveřejnila EIB na svých internetových stránkách také dohodu o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), kterou podepsaly EIB a Komise. Kromě toho EIB postupně aktualizuje svůj veřejný rejstřík – elektronickou databázi související s projekty, které banka financuje – zveřejňováním většího objemu informací o otázkách životního prostředí a sociálních otázkách.

Později v roce 2016 veřejná ochránkyně práv EIB doporučila změnit vnitřní etická pravidla tak, aby členové její správní rady byli před tím, než zahájí novou činnost, povinni požádat o povolení výboru pro etiku a compliance. Dotázala se také na kodex chování členů správní rady EIB a upozornila na to, že na rozdíl od praxe v jiných mezinárodních finančních institucích tento dokument neobsahuje povinnost předkládat prohlášení o zájmech nebo zveřejňovat finanční zájmy.

Dopisem předsedovi Junckerovi se veřejná ochránkyně práv zeptala na režim zveřejňování dokumentů souvisejících s činností Evropské fiskální rady, nového orgánu zřízeného proto, aby Komisi radil ve fiskálních záležitostech. Komise odpověděla, že na dokumenty této rady se budou vztahovat pravidla EU pro přístup veřejnosti k dokumentům (nařízení (ES) č. 1049/2001).

2.4 Přístup k dokumentům EU

Veřejná ochránkyně práv každoročně dostává velké množství stížností jednotlivců nebo organizací na to, že správa EU neposkytla veřejnosti přístup k dokumentům. V těchto případech veřejná ochránkyně práv zkoumá, zda je nezpřístupnění příslušného dokumentu daným orgánem odůvodněné. Pokud veřejná ochránkyně práv zjistí, že odůvodněné není, usiluje o zpřístupnění požadovaného dokumentu.

Jeden takový případ se týkal žádosti o veřejný přístup ke stanoviskům posuzujícím vhodnost uchazečů o funkce soudců a generálních advokátů Soudního dvora a Tribunálu EU. Rada přístup k těmto stanoviskům – vypracovaným odbornou komisí – odepřela s tím, že se pravidla EU pro přístup k dokumentům (nařízení (ES) č. 1049/2001) na tento případ nevztahují.

Veřejná ochránkyně práv vybídla Radu, aby veškeré budoucí žádosti o veřejný přístup k těmto dokumentům řešila na základě tohoto postoje.

Po zásahu veřejné ochránkyně práv Rada oznámila, že se rozhodla nařízení (ES) č. 1049/2001 uplatňovat. Veřejná ochránkyně práv přivítala změnu politiky Rady a konstatovala, že tento případ otevřel důležitou otázku, jak dosáhnout správné rovnováhy mezi potřebou chránit osobní údaje osob posuzovaných pro účely zastávání vysoké veřejné funkce a potřebou zajistit co největší transparentnost postupu jmenování. K tomu uvedla, že v takovýchto případech by dosažená rovnováha měla obvykle upřednostňovat větší otevřenost. Veřejná ochránkyně práv vybídla Radu, aby veškeré budoucí žádosti o veřejný přístup k těmto dokumentům řešila na základě tohoto postoje.

Další případ se týkal skutečnosti, že Komise zamítla žádost o veřejný přístup k dokumentům souvisejícím s jejím šetřením údajně nedovolené přepravy živého tuňáka obecného na Maltu. Komise přijala doporučení veřejné ochránkyně práv poskytnout přístup k dokumentům, které Komise vytvořila. Během šetření sice odmítla zpřístupnit dokumenty, které Malta zaslala Komisi, později se však rozhodla řídit se doporučením veřejné ochránkyně práv, aby zveřejnila také dokumenty z Malty. Malta nyní Komisi zažalovala u soudů EU ve snaze zabránit jí ve zveřejnění těchto dokumentů.

Evropská veřejná ochránkyně práv během projednávání zprávy Evropského parlamentu o výroční zprávě evropského veřejného ochránce práv za rok 2015.
Evropská veřejná ochránkyně práv během projednávání zprávy Evropského parlamentu o výroční zprávě evropského veřejného ochránce práv za rok 2015.

V případě, který se týkal Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), se stěžovatel – švédská nevládní organizace – domáhal přístupu k Dohodě o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou. ESVČ žádost zamítla se zdůvodněním, že se v dané fázi jedná teprve o prozatímní dohodu. Stěžovatel se obrátil na veřejnou ochránkyni práv s tím, že dohoda již byla parafována. V průběhu šetření ESVČ dokument zveřejnila poté, co Komise dohodu přijala.

V některých případech orgány změní svůj postoj ke konkrétní žádosti o přístup k dokumentům. Tak tomu bylo v případě stížnosti na to, že Komise zamítla žádost o veřejný přístup k dokumentům týkajícím se sledování internetu zpravodajskými službami Spojeného království. Po zásahu veřejné ochránkyně práv Komise zpřístupnila jeden dokument – dopis od ministra zahraničí Spojeného království –, ale nikoli dva dopisy od místopředsedy Komise. V důsledku toho veřejná ochránkyně práv shledala nesprávný úřední postup. V říjnu 2016, tedy rok po rozhodnutí veřejné ochránkyně práv, však Komise dotyčné dokumenty vydala.

2.5 Etické otázky

Správa EU se řídí relativně vysokými etickými normami. Mají-li však mít občané větší důvěru v EU, musí si být jisti, že jak politici, tak zaměstnanci EU pracují výlučně ve veřejném zájmu. Platná pravidla musí zajišťovat, aby členové Komise – jak během svého funkčního období, tak po jeho skončení – tuto jistotu nezpochybňovali. V roce 2016 se veřejná ochránkyně práv ve své práci věnovala problémům týkajícím se pracovní činnosti bývalých komisařů.

V rozhodnutí z června veřejná ochránkyně práv shledala nesprávný úřední postup v tom, že Komise ve funkčním období 2009–2014 dostatečně neřešila porušení Kodexu chování komisařů bývalým členem Komise a náležitě neprošetřila slučitelnost pracovní smlouvy tohoto komisaře v soukromém sektoru s povinnostmi podle Smlouvy o EU, a to navzdory obavám vzneseným etickým výborem, který se těmito otázkami zabývá. Veřejná ochránkyně práv vyzvala k tomu, aby byl kodex chování revidován tak, aby jeho pravidla byla jasnější a snadněji uplatnitelná a aby zahrnoval sankce za porušení kodexu.

Přínosy reformy kodexu se znovu staly předmětem diskuzí, když bývalý předseda Komise přijal funkci předsedy správní rady bez výkonných pravomocí v bance Goldman Sachs. Komise konstatovala, že neporušil kodex, který stanoví 18měsíční období „vychladnutí“ (cooling-off period), ale veřejná ochránkyně práv uvedla, že podle Smlouvy o EU mohou být některé pozice nadále problematické i po uplynutí 18měsíčního oznamovacího období. V dopise předsedovi Junckerovi požádala veřejná ochránkyně práv Komisi, aby tuto věc předala svému etickému výboru a aby přezkoumala kodex chování. Předseda Juncker odpověděl, že věc předloží ad hoc etickému výboru. Výbor dospěl k závěru, že i když bývalý předseda neprojevil „uvážlivost, kterou bychom mohli očekávat od osoby, která tolik let zastávala tuto vysokou funkci“, neexistují „dostatečné důvody k tomu, aby bylo shledáno porušení povinnosti čestného a zdrženlivého jednání uložené čl. 245 odst. 2 SFEU (Smlouvy o fungování Evropské unie)“. #8

Předseda Juncker přesto navrhl kodex zpřísnit prodloužením období vychladnutí na dva roky pro bývalé komisaře a na tři roky pro bývalé předsedy Komise.

Předseda Juncker přesto navrhl kodex zpřísnit prodloužením období vychladnutí na dva roky pro bývalé komisaře a na tři roky pro bývalé předsedy Komise. Veřejná ochránkyně práv návrh přivítala, ale zopakovala dřívější upozornění, že delší lhůta nebude vždy dostatečnou zárukou dodržení článku 245.

Účinná etická pravidla musí platit v rámci celého orgánu, nejen pro jeho politické představitele. V září veřejná ochránkyně práv uzavřela své šetření o tom, jak Komise uplatňuje pravidla služebního řádu EU regulující fenomén takzvaných otáčivých dveří. Komise již podnikla pozitivní kroky v reakci na návrhy veřejné ochránkyně práv. Při uzavření šetření navrhla veřejná ochránkyně práv některé další kroky. Vyzvala Komisi, aby při schvalování žádostí vysokých úředníků o možnost pracovat mimo Komisi zveřejňovala více podrobností, zejména o svých posouzeních a závěrech. Doporučila také, aby žádosti zaměstnanců opouštějících služební poměr posuzovali lidé, kteří nemají žádné profesní vazby na dotčenou osobu. Veřejná ochránkyně práv bude tuto záležitost dále sledovat prostřednictvím strategického šetření s cílem posoudit, jak příslušná pravidla fungují v praxi.

2.6 Agentury a jiné instituce EU

Agentury EU – které se zabývají řadou různých otázek, od základních práv přes bezpečnost a účinnost léčivých přípravků, ochranu životního prostředí a zdravotní a environmentální rizika chemických látek po bezpečnost letectví – byly po Evropské komisi druhým největším zdrojem šetření veřejné ochránkyně práv v roce 2016.

Veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela a přivítala větší transparentnost v oblasti klinických studií.

Jeden významný případ, zahájený v roce 2014, se týkal rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) poskytnout pouze částečný veřejný přístup ke klinickým studiím souvisejícím se schvalováním léku Humira používaného pro léčbu Crohnovy nemoci. V červnu veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela, přičemž přivítala větší transparentnost v této oblasti. Vyslovila však znepokojení ohledně čtyř konkrétních informací, které agentura odmítla poskytnout. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že veškeré klinické informace, jež mají hodnotu pro lékaře, pacienty a výzkumné pracovníky, by měly být ve veřejném zájmu zpřístupněny. #2

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) v roce 2015 souhlasila s návrhem veřejné ochránkyně práv ohledně způsobu, jakým agentura vyžaduje, aby žadatelé o registraci přípravků prokazovali, že se vynasnažili vyhnout se zkouškám na zvířatech. V roce 2016 pak poskytla podrobné informace o tom, jak přesně hodlá návrh veřejné ochránkyně práv realizovat. Cílem nového šetření, zahájeného v roce 2016, bylo vyjasnit společné prohlášení Komise a agentury ECHA o možnosti používat za určitých podmínek zkoušky na zvířatech u látek používaných v kosmetických přípravcích.

Stovky lidí se každoročně účastní výběrových řízení na zaměstnání v některé instituci EU v rámci procesu řízeného Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO). V jednom případě předloženém veřejné ochránkyni práv se stěžovatelka přihlásila do výběrového řízení úřadu EPSO určeného pro nábor konferenčních tlumočníků. Při tom zmeškala lhůtu pro podání přihlášek poté, co byla krátce hospitalizována, a požádala úřad EPSO o její prodloužení. Úřad to odmítl učinit se zdůvodněním, že musí se všemi uchazeči zacházet stejně. Veřejná ochránkyně práv doporučila, aby úřad EPSO uznal, že existují výjimečné situace, kdy je vzhledem k vyšší moci spravedlivé, aby uchazeči dostali novou lhůtu. Úřad EPSO souhlasil s tím, že v budoucnosti bude realizovat všechna doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se uplatňování zásady vyšší moci v rámci výběrových řízení úřadu EPSO.

2.7 Zakázky a granty EU

Na tuto oblast připadalo 14,5 % všech stížností. Komise dohlíží na velmi vysoký počet projektů financovaných Evropskou unií. Při tom provádí důsledné audity s cílem zajistit řádné vynakládání veřejných prostředků. V některých případech to ovšem vede ke sporům ohledně způsobu auditování projektů nebo částek, které by měly být případně zpětně vymáhány. V těchto situacích se dodavatelé často obracejí na veřejnou ochránkyni práv, aby jim pomohla najít řešení.

Komise tvrdila, že se stěžovatel neřídil příslušnými pravidly dohody o zakázce, ale ve světle konkrétních okolností tohoto případu se rozhodla od vymáhání částky přesahující 86 000 EUR upustit.

V jednom z těchto případů stěžovatel, polský výzkumný ústav, realizoval v letech 2004 až 2009 řadu projektů spolufinancovaných EU. Po úspěšném dokončení těchto projektů provedla Komise audit tří z nich a rozhodla se zpětně vymoci některé náklady. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření a zjistila, že projektový úředník Komise písemně (e-mailem) souhlasil se subdodavatelským zajištěním některých služeb – jejichž náklady se Komise následně rozhodla zpětně vymáhat – a tedy stěžovateli povolil zadat zakázku subdodavateli a o této skutečnosti věděl. Komise tvrdila, že se stěžovatel neřídil příslušnými pravidly dohody o zakázce, ale ve světle konkrétních okolností tohoto případu se rozhodla od vymáhání částky přesahující 86 000 EUR upustit.

Výzkumný ústav usazený v Chorvatsku se zúčastnil projektu financovaného EU, který byl součástí sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. Poté, co audit odhalil některé nesrovnalosti, se Komise rozhodla vymáhat vrácení značného objemu prostředků. Výzkumný ústav podal stížnost veřejné ochránkyni práv, která zjistila, že zjištění auditora vycházela z několika nejistých skutečností. Jelikož nejzásadnější relevantní otázkou bylo určení skutečného data zahájení projektu, navrhla veřejná ochránkyně práv, aby Komise zjištění auditu ověřila prostřednictvím konzultace s odborníkem nebo zadala technický audit. Komise návrh veřejné ochránkyně práv přijala.

Další případ se týkal způsobu, jakým Komise provedla audit projektu na ochranu vody v Maroku. Stěžovatel, francouzská nezisková organizace Association pour la Participation et l’Action Régionale (APARE), která se zabývá vzděláváním v oblasti životního prostředí a ekologickým občanstvím, nesouhlasil se zjištěním auditu Komise – podle kterého by Komise zpětně získala více než 20 000 EUR – a obrátil se na úřad veřejného ochránce práv. Po zásahu veřejné ochránkyně práv Komise souhlasila se snížením vymáhané částky o téměř 75 %.

2.8 Budoucí výzvy

Činnost veřejné ochránkyně práv je ovlivňována širším politickým kontextem. Široké znepokojení veřejnosti ohledně netransparentnosti jednání mezi EU a USA o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) například veřejnou ochránkyni práv přimělo k tomu, aby o této otázce zahájila strategické šetření z vlastního podnětu.

Do konce roku 2016 obdržela veřejná ochránkyně práv pět stížností týkajících se správních otázek souvisejících s brexitem, přičemž ve třech z nich šlo o přístup k informacím.

Veřejná ochránkyně práv pořádá také akce pro diskuzi o aktuálních otázkách, jako byla říjnová událost „Disrupting EU – Truth, Facts and Social Media“ (Narušování EU – pravda, fakta a sociální média). Spolu se zástupci Komise, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a občanské společnosti zde veřejná ochránkyně práv diskutovala o tom, jak v době bezprecedentních výzev lépe komunikovat o EU. V roce 2017 i dalších letech bude Unii ovlivňovat rozhodnutí Spojeného království vystoupit z EU. Otázky spojené s referendem o brexitu začaly být úřadu veřejného ochránce práv předkládány brzy poté, co toto hlasování proběhlo. Do konce roku 2016 obdržela veřejná ochránkyně práv pět stížností týkajících se správních otázek souvisejících s brexitem, přičemž ve třech z nich šlo o přístup k informacím. #9 #10

Akce evropské veřejné ochránkyně práv: „Disrupting Europe: Truth, Facts and Social Media“ (Narušování Evropy: pravda, fakta a sociální média).
Akce evropské veřejné ochránkyně práv: „Disrupting Europe: Truth, Facts and Social Media“ (Narušování Evropy: pravda, fakta a sociální média).

Rok skončil na pozitivní notu, když se veřejná ochránkyně práv stala významným účastníkem globálního summitu Partnerství pro otevřené vládnutí (Open Government Partnership, „OGP“), který se v prosinci konal v Paříži. Veřejná ochránkyně práv vyzvala EU, aby v tomto partnerství hrála výraznější úlohu. OGP je mnohostranná iniciativa, jejímž cílem je mimo jiné dosáhnout konkrétních závazků vlád v oblasti podpory transparentnosti, posilování postavení občanů a boje proti korupci. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv a OECD společně provádějí průzkum o otevřeném vládnutí s cílem najít způsoby, jak zajistit, aby veřejní ochránci práv hráli v partnerství OGP větší roli. Účast veřejné ochránkyně práv spočívá v propagaci a rozeslání průzkumu v rámci Evropské sítě veřejných ochránců práv a dalších mezinárodních sítí veřejných ochránců práv. Evropská síť projedná předběžné výsledky průzkumu na své konferenci v červnu 2017 a na konci roku výsledky zveřejní. #11 #12

Akce evropské veřejné ochránkyně práv: „Disrupting Europe: Truth, Facts and Social Media“ (Narušování Evropy: pravda, fakta a sociální média).
Akce evropské veřejné ochránkyně práv: „Disrupting Europe: Truth, Facts and Social Media“ (Narušování Evropy: pravda, fakta a sociální média).

Kapitola 3 - Ocenění za řádnou správní praxi

Ocenění za řádnou správní praxi
Ocenění za řádnou správní praxi

Cílem této ceny je projevit uznání zaměstnancům orgánů, agentur a institucí EU, kteří při plnění svých povinností podporují řádnou správu.

V rámci plnění celkového poslání svého úřadu, kterým je zlepšovat veřejnou správu EU a přispívat k tomu, aby se k občanům chovala co nejvstřícněji, veřejná ochránkyně práv v říjnu 2016 vyhlásila výzvu k předkládání nominací na Ocenění za řádnou správní praxi. Cílem této ceny je projevit uznání zaměstnancům orgánů, agentur a institucí EU, kteří při plnění svých povinností podporují řádnou správu. Jedná se o pilotní iniciativu, která vyhledává nejlepší postupy ve správě EU a snaží se na ně upozornit veřejnost.

Veřejná ochránkyně práv chce tyto postupy zviditelnit v rámci celé správy EU. Ocenění se budou předávat v kategoriích jako excelence v transparentnosti a etice, excelence v komunikaci a excelence v poskytování služeb orientovaném na občany. Vítěze vybere veřejná ochránkyně práv za podpory poradního výboru a slavnostní udílení cen proběhne v roce 2017 v Bruselu. #3 #13

Kapitola 4 - Komunikace

Strategií evropské veřejné ochránkyně práv („Směrem k roku 2019“) je zvyšovat účinek, význam a viditelnost úřadu. Díky větší viditelnosti jsou občané lépe informováni, kam se mohou obrátit, mají-li problémy s orgány EU.

Vedle specifické komunikace se zúčastněnými subjekty, jako jsou podniky, spolky a nevládní organizace, se úřad snaží zvýšit mediální známost veřejné ochránkyně práv a využívá sociální média ke komunikaci o konkrétních případech, šíření informací o nových projektech a pravidelnému informování o činnosti veřejné ochránkyně práv.

Počet zmínek v médiích

Počet zmínek v médiích

Počet zmínek o práci veřejné ochránkyně práv ve sdělovacích prostředcích se od roku 2012 každoročně zvyšuje a zvlášť výrazně vzrostl v letech 2015 a 2016.

Počet zmínek o práci veřejné ochránkyně práv ve sdělovacích prostředcích se od roku 2012 každoročně zvyšuje a zvlášť výrazně vzrostl v letech 2015 a 2016. Činnost veřejné ochránkyně práv nyní sleduje více lidí na Twitteru, kde účet úřadu mezi lety 2015 a 2016 zaznamenal 21 procentní zvýšení počtu followerů. Nejúspěšnější tweet obsahoval infografiku s doporučenými a nedoporučenými postupy pro úřední osoby stýkající se se zástupci zájmových skupin. Populární byl také tweet s infografikou o skupinách odborníků, tweet s videem oznamujícím nové Ocenění za řádnou správní praxi, s nímž veřejná ochránkyně práv přišla, a tweet informující o zahájení veřejné konzultace o transparentnosti neformálních jednání o právních předpisech EU (třístranných jednání). #14

Úřad začal rovněž přepracovávat své internetové stránky směrem k větší uživatelské vstřícnosti – tento projekt má být dokončen v roce 2017 – a pravidelně žádá zúčastněné subjekty o zpětnou vazbu ohledně toho, jak je činnost úřadu vnímána a jak by bylo možné ji zlepšit. #15

Kapitola 5 - Vztahy s orgány a institucemi EU

Evropská veřejná ochránkyně práv předává výroční zprávu za rok 2015 tehdejšímu předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi.
Evropská veřejná ochránkyně práv předává výroční zprávu za rok 2015 tehdejšímu předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi.

5.1 Evropský parlament

V roce 2016 se veřejná ochránkyně práv opět setkala s předsedou Martinem Schulzem, jakož i s řadou poslanců Evropského parlamentu napříč politickým spektrem a z různých částí Evropy.

Evropská veřejná ochránkyně práv si velice váží svého vztahu s Evropským parlamentem. V roce 2016 se veřejná ochránkyně práv opět setkala s předsedou Martinem Schulzem, jakož i s řadou poslanců Evropského parlamentu napříč politickým spektrem a z různých částí Evropy. O své činnosti a zkušenostech hovořila na plénu Parlamentu, v Petičním výboru a ve Výboru pro právní záležitosti. Zaměstnanci úřadu veřejného ochránce práv úřad často zastupují na zasedáních výborů, slyšeních a jednáních parlamentních meziskupin.

5.2 Petiční výbor

Veřejná ochránkyně práv si velice váží těsné spolupráce s Petičním výborem. Nepřetržitý dialog s tímto výborem je nezbytný, aby bylo možné sloužit jednotlivým občanům, kteří se s problémy obracejí na úřad veřejného ochránce práv nebo na Petiční výbor. Veřejná ochránkyně práv řeší stížnosti na orgány, instituce a agentury EU, zatímco Petiční výbor se zabývá peticemi, které se týkají oblastí činnosti EU v celé Evropě. Trvalé podpory, kterou jí poskytuje předsedkyně výboru Cecilia Wikströmová i poslanci ze všech politických skupin, si veřejná ochránkyně práv velmi cení. Tato podpora je zásadním předpokladem toho, aby veřejná ochránkyně práv mohla orgánům EU nadále pomáhat s uplatňováním „zlatého standardu“ v oblasti řádné správy. #16

5.3 Evropská komise

Evropská veřejná ochránkyně práv během setkání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Evropská veřejná ochránkyně práv během setkání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Veřejná ochránkyně práv vyslovila předsedovi Komise Jeanu-Claudu Junckerovi uznání za konstruktivní pracovní vztah s jejím úřadem a za výrazné pozitivní kroky směrem k otevřenější správě, i když samozřejmě přetrvávají i určité problémy.

Jakožto výkonný orgán EU má Evropská komise přímý vliv na životy milionů Evropanů. Má sice politickou povahu, ale je také největším správním orgánem EU, a proto je přirozené, že se velká část stížností k veřejné ochránkyni práv týká právě činnosti Komise. Veřejná ochránkyně práv vyslovila předsedovi Komise Jeanu-Claudu Junckerovi uznání za konstruktivní pracovní vztah s jejím úřadem a za výrazné pozitivní kroky směrem k otevřenější správě, i když samozřejmě přetrvávají i určité problémy. V roce 2016 se veřejná ochránkyně práv opět setkala s předsedou Junckerem, jakož i s několika místopředsedy a řadou členů Komise. Na schůzce zorganizované generálním tajemníkem se setkala také s generálními řediteli. Díky této těsné spolupráci na úrovni útvarů je možné účinněji řešit problémy občanů. #17



5.4 Další orgány, agentury a organizace

Její úřad udržuje vztahy také s Radou Evropy ve Štrasburku.

Veřejná ochránkyně práv i nadále udržuje úzké vztahy s několika dalšími orgány, agenturami a organizacemi. V roce 2016 byla veřejná ochránkyně práv v těsném kontaktu s Evropskou centrální bankou, Evropskou investiční bankou, evropským inspektorem ochrany údajů, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a Agenturou Evropské unie pro základní práva. Její úřad udržuje vztahy také s Radou Evropy ve Štrasburku. Všechny uvedené vztahy jsou nedílnou součástí strategie veřejné ochránkyně práv „Směrem k roku 2019“, která je zaměřena na zvýšení významu, viditelnosti a účinku veřejného ochránce práv s cílem vytvořit ve prospěch občanů otevřenější správu EU více orientovanou na služby.

5.5 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Jakožto členka rámce EU veřejná ochránkyně práv chrání a podporuje Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (United Nations Convention on the Rights of Persons with Disabilities, „UNCRPD“) a sleduje její uplatňování na úrovni orgánů EU. V roce 2015 výbor odborníků OSN pro práva osob se zdravotním postižením přezkoumal, jak EU úmluvu provádí, a vydal závěrečné připomínky. Ty byly z hlediska strategické práce veřejné ochránkyně práv týkající se úmluvy UNCRPD v roce 2016 zvláště důležité, protože upozorňují na možné nedostatky ve správě EU. #18 #19

Veřejná ochránkyně práv uskutečnila konzultaci se zúčastněnými stranami, která ukázala, že řada členských států studentům s poruchami sluchu při skládání písemných zkoušek čas navíc poskytuje.

V roce 2016 šetřila veřejná ochránkyně práv stížnost sluchově postiženého uchazeče, který při zkoušce v rámci výběrového řízení Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) nedostal čas navíc. Veřejná ochránkyně práv uskutečnila konzultaci se zúčastněnými stranami, která ukázala, že řada členských států studentům s poruchami sluchu při skládání písemných zkoušek čas navíc poskytuje. Doporučila tedy, aby úřad EPSO pečlivě znovu zvážil, zda by v budoucích případech neměl u zkoušek prováděných na počítači nebo písemně poskytovat čas navíc uchazečům s poruchami sluchu, kteří o něj požádají.

V květnu 2016 veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se otázky, zda je Společný systém zdravotního pojištění (JSIS) EU v souladu s úmluvou UNCRPD. Při uznání vážné nemoci se v rámci systému JSIS poskytuje plná úhrada nákladů zdravotní péče. Podmínkou tohoto uznání je splnění kritéria zkrácené střední délky života. Veřejná ochránkyně práv měla za to, že tento medicínský přístup ke zdravotnímu postižení nemusí být v souladu s úmluvou UNCRPD, a dotázala se Komise, zda zamýšlí zavést samostatná kritéria pro úhradu nákladů zdravotní péče systémem JSIS u osob se zdravotním postižením. Toto šetření v roce 2017 stále pokračovalo.

Dále veřejná ochránkyně práv uskutečnila dvě strategické iniciativy v návaznosti na dvě závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Napsala předsedovi Komise ohledně přístupnosti internetových stránek a on-line nástrojů, které Komise spravuje, a tehdejší místopředsedkyně Kristaliny Georgievové se písemně dotázala, jak evropské školy řeší problémy týkající se uplatňování úmluvy, na které upozornil uvedený výbor. Komise na oba dopisy odpověděla. Uvedla, že vytváří jednotnou prezentaci všech svých útvarů na internetu a že jedním ze základních principů je, aby byly tyto útvary co nejpřístupnější pro co největší počet uživatelů. Co se týče evropských škol, Komise uvedla, že bude podporovat všechny systémové snahy naplnit doporučení Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením, a konstatovala, že politika v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb evropských škol je pravidelně posuzována.

V roce 2016 se úřad veřejného ochránce práv snažil o zvýšení přístupnosti a uživatelské vstřícnosti svých vlastních internetových stránek. Nyní je on-line k dispozici vysvětlení práce veřejného ochránce práv a toho, jak podat stížnost, ve verzi pro snadné čtení ve 24 úředních jazycích EU. Externí poskytovatel služeb navíc provádí posouzení internetových stránek veřejného ochránce práv s cílem určit způsoby, jak zvýšit jejich přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Kapitola 6 - Evropská síť veřejných ochránců práv

Stížnosti předané jiným orgánům a institucím; stěžovatelé, jimž evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2016 doporučila obrátit se na jiné orgány a instituce

V roce 2016 evropská veřejná ochránkyně práv spolu se členy Evropské sítě veřejných ochránců práv (European Network of Ombudsmen, „ENO“) provedla reformu této sítě. Síť ENO se nyní skládá z 96 úřadů v 36 evropských zemích. Členem je také Petiční výbor Evropského parlamentu.

Jednou ze strategických změn v síti ENO je zvýšení důrazu na souběžná šetření a iniciativy mezi zainteresovanými úřady veřejných ochránců práv v oblastech společného zájmu, jako je migrace. V roce 2016 veřejná ochránkyně práv a síť provedly jedno souběžné šetření a zahájily jednu strategickou iniciativu, které se síť účastnila. V dubnu 2016 zahájila veřejná ochránkyně práv šetření stížnosti o úloze Komise při hodnocení toho, jak členské státy dodržují nařízení (EU) č. 1233/2011, které se týká lidských práv a ochrany životního prostředí, v rámci financování exportních úvěrových agentur (Export Credit Agencies, „ECA“). Agentury ECA jsou veřejné nebo soukromé finanční instituce nabízející financování domácím společnostem, které chtějí podnikat zejména v nejistých a politicky a obchodně rizikových rozvojových zemích a na rozvíjejících se trzích. Na výzvu veřejné ochránkyně práv zahájit souběžná šetření odpověděli dva ze šesti národních veřejných ochránců práv, jejichž mandát zahrnuje agentury ECA (polský a španělský).

Šetření vedlo k jednání Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit, aby všechny podrobnosti národních programů fondu AMIF byly zveřejňovány on-line.

Strategická iniciativa se týkala Azylového, migračního a integračního fondu EU (AMIF). Tento fond, který má rozpočet ve výši 3 miliardy EUR, byl zřízen pro období 2014–2020. Veřejná ochránkyně práv se dotázala Komise a sítě, zda jsou všechny informace týkající se fondu AMIF k dispozici on-line. Sítě se rovněž dotázala, zda jsou peníze v členských státech využívány v souladu se základními právy. Odpovědělo 13 členů sítě. Šetření vedlo k jednání Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit, aby všechny podrobnosti národních programů fondu AMIF byly zveřejňovány on-line.

Kromě toho v roce 2016 přineslo konkrétní výsledky dřívější šetření veřejné ochránkyně práv z vlastního podnětu týkající se agentury Frontex, protože agentura zřídila mechanismus pro vyřizování stížností, jejž veřejná ochránkyně práv doporučila. V prosinci se v Bruselu setkali úřednice pro otázky základních práv agentury Frontex a zástupci úřadu evropského veřejného ochránce práv, národních veřejných ochránců práv, státních správ a Agentury Evropské unie pro základní práva, aby mechanismus agentury Frontex pro vyřizování stížností projednali.

Jiným příkladem tematické spolupráce bylo, když veřejná ochránkyně práv síť konzultovala, aby získala více informací o tom, jak členské státy regulují transparentnost lobbingu, a zjistila, zda jsou v této oblasti zapotřebí praktické pokyny pro úřední osoby. Z odpovědí vyplynulo, že ve většině členských států chybí zvláštní ustanovení o regulaci lobbingu, stejně jako praktické pokyny pro úřední osoby. Veřejná ochránkyně práv následně vypracovala návrh praktických pokynů a požádala členy sítě a veřejnost o zpětnou vazbu. Konečnou verzi pokynů ve všech 24 úředních jazycích EU má v úmyslu představit v roce 2017.

Výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv v Bruselu.
Výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv v Bruselu.

Konference se věnovala aktuálním tématům: reakci na migrační krizi v Evropě, podpoře transparentnosti lobbingu jakožto podmínky řádné správy a výzvám pro právní stát.

Hlavní akcí sítě v roce 2016 byla první výroční konference, kterou v červnu v Bruselu uspořádala evropská veřejná ochránkyně práv. Tato konference, na které se setkali zástupci celé sítě, byla otevřena i nečlenům, jako jsou zastřešující organizace sídlící v Bruselu nebo novináři. Celkem se této vysoce interaktivní události zúčastnilo 250 lidí. Zabývala se aktuálními tématy: reakcí na migrační krizi v Evropě, podporou transparentnosti lobbingu jakožto podmínky řádné správy a výzvami pro právní stát. Brzy po konferenci byla vytvořena publikace Network in Focus (Zaostřeno na síť), tedy výroční publikace sítě ENO zaměřená na klíčová témata, o nichž se na konferenci diskutovalo. #4

Koncem listopadu 2016 navštívila veřejná ochránkyně práv Madrid, aby se setkala se španělskou veřejnou ochránkyní práv Soledad Becerril Bustamanteovou a jejím týmem, jakož i se Španělskou radou pro transparentnost, organizacemi občanské společnosti, zástupci podniků, diplomaty, novináři a dalšími. I když počty stížností ze Španělska jsou tradičně vysoké, cílem návštěvy bylo ve Španělsku dále zvýšit povědomí o tom, co evropská veřejná ochránkyně práv může konkrétně udělat pro španělské občany a podniky. #20

Po reorganizaci sítě ENO zaznamenala veřejná ochránkyně práv větší počet dotazů členů sítě žádajících o pomoc s výkladem složitých otázek souvisejících s právem EU.

Po reorganizaci sítě ENO zaznamenala veřejná ochránkyně práv větší počet dotazů členů sítě žádajících o pomoc s výkladem složitých otázek souvisejících s právem EU. Vzhledem k tomu, že postup vyřizování dotazů je nyní rychlejší, vyřídila veřejná ochránkyně práv v roce 2016 celkem osm dotazů. K vzneseným otázkám patřily úhrada některých přeshraničních léčebných výloh a platby z evropských zemědělských rozvojových fondů.

Evropská veřejná ochránkyně práv během rozhovoru se španělskou televizní stanicí TVE v Madridu.
Evropská veřejná ochránkyně práv během rozhovoru se španělskou televizní stanicí TVE v Madridu.

V roce 2016 získala síť postavení člena z moci úřední v poradním fóru Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Na listopadovém jednání tohoto fóra v Aténách síť zastupoval řecký veřejný ochránce práv. Nejvýznamnějšími iniciativami, na kterých bude síť ENO v nadcházejících letech pravděpodobně pracovat, jsou: účast v poradním fóru úřadu EASO, poskytování odborných znalostí o azylových řízeních Evropskému parlamentu při přijímání nového společného evropského azylového systému a vytvoření společné platformy pro řešení stížností souvisejících s brexitem od občanů EU žijících ve Spojeném království a naopak. Síť se má podílet také na vytváření připravovaného mechanismu úřadu EASO pro vyřizování stížností. #21

Kapitola 7 - Každodenní řešení případů

Evropská veřejná ochránkyně práv při výměně názorů s Výborem pro právní záležitosti Evropského parlamentu.
Evropská veřejná ochránkyně práv při výměně názorů s Výborem pro právní záležitosti Evropského parlamentu.

Evropský veřejný ochránce práv existuje, aby pomáhal občanům, podnikům, spolkům, nevládním organizacím a dalším organizacím, a obrátit se na veřejného ochránce práv a požádat o tuto pomoc by mělo být co nejsnadnější. Po rozsáhlých vnitřních a vnějších konzultacích veřejná ochránkyně práv v roce 2016 aktualizovala své postupy řešení případů. Jde o součást strategie, jejímž cílem je zefektivnit šetření a mít větší účinek na větší počet občanů.

Veřejná ochránkyně práv klade též důraz na provádění šetření, která jsou ve veřejném zájmu. Vede širší strategická šetření, má-li za to, že k tomu existují důvody, i když hlavní část její činnosti i nadále spočívá v řešení případů založených na stížnostech.

Díky novým prováděcím ustanovením veřejného ochránce práv je postup pro osoby žádající o pomoc efektivnější a účinnější.

Díky novým prováděcím ustanovením veřejného ochránce práv je postup pro osoby žádající o pomoc efektivnější a účinnější. Zavedením flexibilnějšího řešení stížností se nový postup snaží zajistit přístup k šetřením, který se více řídí principy zdravého rozumu a je ve větší míře orientován na výsledky.

Kapitola 8 - Druh a zdroj stížností

8.1 Přehled stížností a strategických šetření

Rady, stížnosti a šetření v roce 2016

Rady, stížnosti a šetření v roce 2016

Evropská veřejná ochránkyně práv zdokonaluje své pracovní metody směrem k větší efektivitě a většímu účinku pro vyšší počet občanů. Za tímto účelem zavedla v roce 2016 nový, racionálnější postup pro řešení případů, jenž se vyznačuje větší flexibilitou a pragmatičtějším přístupem k šetřením. Kromě toho mohou být případy založené na stížnostech, které mají podobný obsah, podobně jako v minulosti řešeny společně ve formě strategických šetření. Příkladem tohoto přístupu je šetření o úloze zvláštních poradců, které využívá Evropská komise. Tento iniciativní strategický přístup téměř jistě předešel dalším individuálním stížnostem.

Strategická činnost v roce 2016

Strategická činnost v roce 2016

Země původu zaznamenaných stížností a šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2016 zahájila

8.2 Stížnosti, které nespadají do působnosti evropského veřejného ochránce práv

Evropská veřejná ochránkyně práv dostává mnoho stížností o otázkách, které nespadají do její působnosti, většinou proto, že se netýkají činnosti orgánu ani instituce EU. Do působnosti veřejné ochránkyně práv nespadají také stížnosti, které se sice týkají orgánů EU, ale jde v nich pouze o politické otázky, jako jsou právní předpisy, nebo o soudní činnost Soudního dvora Evropské unie.

Jelikož tyto stížnosti nejsou hlavní náplní činnosti veřejné ochránkyně práv, její úřad o nich zaznamenává jen omezený rozsah informací. Směřují především proti vnitrostátním orgánům veřejné moci, vnitrostátním nebo mezinárodním soudům a řadě soukromých subjektů. V některých případech jsou stížnosti založeny na nesprávné představě, že je veřejná ochránkyně práv odvolacím orgánem pro činnost národních veřejných ochránců práv. Stížnosti se týkají širokého spektra oblastí. Tématy, která se objevují opakovaně, jsou ochrana spotřebitele, daně, sociální zabezpečení a zdravotní péče a v posledních letech také otázky související s bankami.

Se stížnostmi, které nespadají do jeho působnosti, úřad zachází s velkou péčí – je-li to možné, podává doporučení nebo je předává jiným institucím, které by stěžovateli mohly pomoci.

Úřad s těmito stížnostmi zachází s velkou péčí – je-li to možné, podává doporučení nebo je předává jiným institucím, které by stěžovateli mohly pomoci. U stížností, které vyjadřují nespokojenost s právními předpisy EU, veřejná ochránkyně práv stěžovateli obvykle doporučí, aby se obrátil na Evropský parlament. V případě složitých otázek souvisejících s uplatňováním předpisů se stěžovatelům doporučuje, aby se obrátili na Evropskou komisi nebo sítě EU, jako jsou SOLVIT nebo Vaše Evropa – Poradenství. Stěžovatel může být také odkázán na národního veřejného ochránce práv. V roce 2016 byli stěžovatelé odkázáni například na portugalského veřejného ochránce práv ve věci používání právních předpisů EU o znečištění hlukem, na belgického federálního veřejného ochránce práv ohledně důchodových otázek a na polského a rumunského veřejného ochránce práv ve věci podmínek ve věznicích.

Úřad se snaží snižovat počet případů, které nespadají do působnosti veřejného ochránce práv. Cílem je, aby občané nebyli zklamáni, protože jim veřejná ochránkyně práv nemůže přímo pomoci. V roce 2016 poklesl počet těchto případů na rekordně nízkou úroveň – 1 169 (1 239 v předchozím roce). Tohoto výsledku bylo dosaženo především zásluhou účinné komunikace o činnosti úřadu a díky interaktivnímu průvodci na jeho internetových stránkách.

Počet stížností v období 2003–2016

Kapitola 9 - Na koho?

Šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2016 vedla, se týkala těchto orgánů a institucí

Kapitola 10 - Z jakého důvodu?

Předmět šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2016 uzavřela

Kapitola 11 - Dosažené výsledky

Opatření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2016 přijala na základě obdržených stížností

Šetření, při nichž evropská veřejná ochránkyně práv zjistila v roce 2016 nesprávný úřední postup

Vývoj počtu šetření evropského veřejného ochránce práv

Výsledky šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2016 uzavřela

Délka šetření případů, které evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2016 uzavřela

Kapitola 12 - Plnění návrhů veřejné ochránkyně práv

Plnění návrhů evropské veřejné ochránkyně práv v roce 2015

V posledních pěti letech veřejná ochránkyně práv zveřejňuje úplný roční popis toho, jak orgány EU reagují na její návrhy na zlepšení správy EU. Tyto návrhy mají podobu řešení, doporučení a kritických a dalších poznámek. Míra plnění je klíčová pro měření účinku a významu činnosti veřejné ochránkyně práv.

Ze zprávy Putting it Right? – How the EU institutions responded to the Ombudsman in 2015 (Provádění nápravy? – Jak orgány EU reagovaly na zjištění veřejné ochránkyně práv v roce 2015) vyplývá, že orgány EU splnily návrhy veřejné ochránkyně práv z 83 %, což je historicky druhý nejvyšší podíl. Z 18 šetřených orgánů/institucí 12 splnilo návrhy ze 100 %, zatímco Komise – na kterou připadá největší podíl šetření veřejné ochránkyně práv – dosáhla 82 %. Ze zprávy plyne, že míra plnění se může mezi jednotlivými orgány významně lišit – od 100 % v některých případech po 33 % v nejhorším případě. Například Evropský parlament, agentura Frontex a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) návrhy plnily ze 100 %.

Zpráva za rok 2016 bude k dispozici na konci roku 2017.

Kapitola 13 - Zdroje

13.1 Rozpočet

Rozpočet úřadu veřejného ochránce práv je samostatným oddílem rozpočtu EU. Dělí se na tři hlavy. Hlava 1 obsahuje platy, příspěvky a další výdaje spojené se zaměstnanci. Hlava 2 obsahuje výdaje na budovy, nábytek a zařízení a různé správní výdaje. Hlava 3 obsahuje výdaje související s obecnými činnostmi úřadu. V roce 2016 činila výše rozpočtových prostředků 10 658 951 EUR.

S cílem zajistit účinné řízení prostředků provádí interní auditor úřadu veřejného ochránce práv pravidelné kontroly systémů vnitřní kontroly a finančních operací úřadu. Stejně jako u ostatních orgánů a institucí EU provádí Evropský účetní dvůr také audit úřadu veřejného ochránce práv.

Zaměstnanci úřadu evropského veřejného ochránce práv.
Zaměstnanci úřadu evropského veřejného ochránce práv.

13.2 Využití zdrojů

Úřad veřejného ochránce práv každoročně přijímá roční plán řízení, který vymezuje konkrétní kroky, jež musí úřad provést, aby mohl realizovat své cíle a priority. Roční plán řízení pro rok 2016 je druhým plánem založeným na strategii evropské veřejné ochránkyně práv s názvem „Směrem k roku 2019“.

Úřad má vysoce kvalifikované zaměstnance hovořící mnoha jazyky. Díky tomu může vyřizovat stížnosti na nesprávný úřední postup ve 24 úředních jazycích EU a zvyšovat povědomí o činnosti evropské veřejné ochránkyně práv. V roce 2016 měl úřad veřejného ochránce práv 75 zaměstnanců.

Úplný a pravidelně aktualizovaný seznam zaměstnanců, včetně podrobných informací o struktuře úřadu veřejného ochránce práv a úkolech jednotlivých oddělení, je k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv.

Jak kontaktovat evropskou veřejnou ochránkyni práv

Poštou

Evropský veřejný ochránce práv
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403
F - 67001 Strasbourg Cedex

Telefonicky

+33 (0)3 88 17 23 13

E-mailem

eo@ombudsman.europa.eu

On-line