Evropský veřejný ochránce práv

Shrnutí rozhodnutí o stížnosti 3373/2008/(BB)(BU)JF na Evropskou komisi

Stěžovatel, francouzská nezisková vědecká organizace, úspěšně uskutečnil tři Komisí sponzorované projekty v bývalém Sovětském svazu. Následný externí audit provedený v prostorách stěžovatele však odhalil, že ujednání mezi stěžovatelem a společností v Moskvě ve věci plateb zaměstnancům bylo v rozporu s platnými pravidly. Stěžovatel svou chybu uznal a vysvětlil, že byla důsledkem jeho omezených znalostí právní problematiky. Tvrdil však, že o svých krocích vždy průběžně informoval projektového úředníka Komise, který se účastnil řady akcí pořádaných v souvislosti s projekty. Projektový úředník si tedy byl vědom toho, že stěžovatel nemá žádné vlastní zaměstnance (protože všichni jeho pracovníci byli dobrovolníci) a že bez ujednání zahrnujícího společnost v Moskvě by nebylo možné, aby projekty úspěšně dokončil.

Veřejný ochránce práv nejprve předložil návrh na smírné řešení a později návrh doporučení, v němž Komisi vyzýval, aby se svého nároku na vrácení peněz vzdala. Komise to odmítla učinit. Veřejný ochránce práv poté zdůraznil, že pokud se organizace jako je stěžovatel setkají s mlčením projektových úředníků ve vztahu ke své činnosti v rámci projektů, které provádějí, mohou být důvodně vedeny k přesvědčení, že jednají v souladu s platnými pravidly. Pokud tomu tak není a projektoví úředníci jsou o takových krocích informováni, měli by přijmout preventivní opatření. Jestliže tak neučiní, mělo by být možné uplatnit vůči nim kázeňská opatření. Protože výše uvedená situace vyvolala závažnou principiální otázku, veřejný ochránce práv se domníval, že by mohla být odůvodněna zvláštní zpráva pro Evropský parlament. Rozhodl se však takovou zprávu Parlamentu nepředložit dříve, než bude provedeno zvláštní šetření z vlastního podnětu zaměřené na určité aspekty chování Komise při řešení jí financovaných projektů. Proto informoval Komisi, že zváží zahájení takového šetření z vlastního podnětu, a případ uzavřel zjištěním, že ze strany Komise došlo k nesprávnému úřednímu postupu z toho důvodu, že nepřiměřeně a nespravedlivě vymáhala vrácení určitých částek od stěžovatele.