Jazyková politika Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu týkající se jeho webových stránek a korespondence s občany

Dostupné jazyky: bg.es.cs.da.de.et.el.en.fr.ga.it.lv.lt.hu.mt.nl.pl.pt.ro.sk.sl.fi.sv
  • Případ: 2413/2010/MHZ
    Otevřeno dne 15.12.2010 - Rozhodnutí ze dne 13.12.2011
  • Dotčená instituce (Dotčené instituce): Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory)
  • Oblast(i) práva: Obecné, finanční a institucionální otázky
  • Typy údajně nesprávného úředního postupu – i) porušení, nebo ii) porušení povinností týkajících se: Zákonnost (incorrect application of substantive and/or procedural rules) [Článek 4 EKRSP],Nediskriminace [Článek 5 EKRSP],Odpovědi na dopisy v jazyce občana, potvrzení přijetí a označení odpovědného úředníka [Články 13 a 14 EKRSP]
  • Předmět(y): Institucionální, politické a jiné záležitosti
Books
Autor:
Autorská práva : Stocklib © Oleksiy Mark

Shrnutí rozhodnutí o stížnosti 2413/2010/MHZ na Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu

Stěžovatel, polský občan, tvrdil, že Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) na jeho polsky psaný dopis odpověděl v angličtině a že webové stránky úřadu OHIM jsou dostupné pouze v pracovních jazycích úřadu (angličtině, francouzštině, němčině, španělštině a italštině). Tyto skutečnosti považoval za protiprávní a obrátil se tedy na veřejného ochránce práv.

Veřejný ochránce práv zahájil šetření a podařilo se mu přesvědčit úřad OHIM, aby změnil svou jazykovou politiku. Veřejný ochránce práv nesouhlasil s úvodním postojem úřadu OHIM, že zakládající nařízení úřadu společně s rozsudkem v případu Kik představuje právní základ pro jeho praxi používání pouze angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny a italštiny na webových stránkách úřadu. Navíc nemohl vyloučit, že tato praxe znevýhodňuje právnické i fyzické osoby pocházející z jiných členských států, než je Německo, Francie, Spojené království, Itálie a Španělsko, oproti osobám z těchto zemí. Zdůraznil, že pro občana, který poprvé zavítá na webové stránky úřadu OHIM, by navigace po stránkách byla mnohem snazší, pokud by byly k dispozici všechny jazykové verze. Uvedl, že řádná správní praxe vyžaduje, aby orgány, instituce, úřady a agentury EU poskytovaly občanům informace pokud možno v jejich vlastním jazyce. Dále uvedl, že administrativní zjednodušení není pro správu EU, která je dobře vybavená z hlediska technických i lidských zdrojů, platným argumentem pro to, aby webové stránky nebyly k dispozici ve všech jazycích EU.

Na základě šetření veřejného ochránce práv úřad OHIM zavedl významné změny. Zaprvé se rozhodl přijímat písemné dotazy od kteréhokoli občana Unie v kterémkoli z jazyků uvedených v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o EU a poskytnout odpověď v témže jazyce. A zadruhé přijal návrh veřejného ochránce práv na smírné řešení. Domovskou stránku svých webových stránek proto zpřístupnil ve všech jazycích EU a objasnil na ní svou jazykovou politiku. Veřejný ochránce práv tento chvályhodný přístup velice uvítal.